Sraz Dálavských 2025 v Dalově Resumé

Je neděle 15. června, půl páté odpoledne. Píšu, protože sedím doma u počítače a dojmy ze srazu jsou ještě „teplé“.

   Podruhé jsme se sjeli do Apartánů Dalov. Všichni museli projet kolem našeho někdejšího hornožlebského tábora Dálava a kdo se nebál a neodvrátil hlavu, uviděl zkázu a zmar našeho milého místa, které tak už zůstane jen ve vzpomínkách, na fotkách a filmu na našich webových stránkách.

   O to příjemnější je fakt, že parta skalních příznivců stále odolává a dokáže se rok co rok sejít.

   Letos se nás sešlo 23. Pravda, není to bůhví jak velké číslo, ale nejde o množství, ale o pouto přátelství, těch, kterým roky a jejich srpnové týdny, trávené na III. turnuse, mají stále co říci.

   Letos klaplo počasí na jedničku. Jet o týden dřív, což býval obvyklý termín, byly by z nás zmoklé slepice. Panovalo chladno a deštivo. Právě končící víkend se nesl ve znamení slunce.

   Jako vždy jsme páteční večer zasvětili vzpomínání, písničkám a rozehřívající zábavné hře se slovy takzvané „novočeštiny“. Narazili jsme sud s kosířským pivem Jaderníček. Byla to dobrá volba. Zlatavý mok chutnal všem. Tedy všem pivařům. Rozcházeli jsme se postupně k spánku až kolem půlnoci.

   Ale v sobotu už v deset dopoledne nastoupily tradičně dvě družstva k vzájemnému zápolení ve spoustě zábavných her. Tentokrát byli kapitány manželé Ševčíkovy, tedy Jitka a Tomáš. Týmy byly vyrovnané a úspěchy v hrách se přelévaly tu na jednu, tu na druhou stranu. Zápolilo se jak v oblíbených hrách /sedmihlavý drak, kuličky, šest ran do klobouku, tak i hry nové: slepci hledají poklad, intuice, penalty a další/.

   I sobotní večer se vydařil. Stejně jako v pátek, i v sobotu se na stolech objevila spousta dobrot a rozhodně nikdo netrpěl hladem. Část účastníků si v sobotu na oběd objednala ve Šternberku pizzu, kterou nám přivezli až pod nos.

   Návštěvou nás poctil i starý táborový harcovník Patrik Reich se svou ženou a dětmi. I on přivezl něco na zub (prozradím, že to byly výtečné mini klobásky, které už dlouho vyrábí provozovna v Mladějovicích, kde je Paťas zaměstnán).

   Vše bylo pohodové a spokojenost čišela snad z nás všech. Jedinou starost nám dělala finanční stránka věci. Za celý Dalovský objekt jsme museli zaplatit 30 000,-Kč. Když se nás sjede kolem 30, vychází pak úhrada za pobyt cca na hlavu 1 000,-Kč. Ovšem při počtu menším se logicky ten rozdíl musí rozpočítat na všechny účastníky a cena se tak pro jednotlivce zvedá. Zvládli jsme to. Ilona, která se letos o finance starala, dala vše dohromady. Každý něco přihodil a nereptal. Za tu pohodu to stálo.

   Bylo by fajn, kdyby se nás pro příští sraz sjelo o pár hlav více. Kapacita apartmánů je 38 lůžek. Je škoda platit za neobsazené postele. Ale jinak letos jednička s hvězdičkou.

Váš Jirka Wilson Němec