Chatky Jívová v roce 2026 pozvánka

Milí Dálavští,
letošní léto je nenávratně za námi. Snad většina z nás jej prožila naplno a zůstanou na něj v myslích pěkné vzpomínky, zachycené, pro jistotu, ve fotografiích.
   Letošní léto začalo, ano, dá se to tak říci, našim srazem v Apartmánech Dalov. Skvělé místo. Taky nás hostilo už podruhé. Ale ta cena… A na příští rok se majitelé rozhodli ještě přitvrdit. Jedinec by zvednutí ceny o třetinu skousl, ale čtyřčlenná rodina už leckdy s takovou sumou zápolí.
   Ale není nic ztraceno. Vždyť jen zavzpomínejte. Vůbec první sraz bývalých táborníků jsme měli na Dálavě. Ten ani není na našich stránkách zaznamenán. Další pak byl na chatě Alena v roce 2010. Nesjíždělo se nás mnoho a tak chata našim potřebám stačila. Tři roky. Pak jsme vyzkoušeli chatky u koupaliště v Rudě nad Moravou. Tenhle sraz se vyvedl náramně. Ale jak Nové Losiny, tak Ruda, jsou přece jen trošku z ruky. 
   Na dalších šest let jsme se vrátili na naši Dálavu. Ale ke konci, psal se rok 2019), už jsme cítili, že dostat se tam i rok další už kvůli plánované rekonstrukci celého areálu, nám nový majitelé neumožní. A tak se také stalo. Navíc přišel host vskutku nevítaný – covid. To kvůli němu se v roce 2020 a 2021 sraz nekonal.
   Nový majitelé Dálavy přistoupili k rekonstrukci vskutku svérázně. Vybudovali malý bazén se šmajchlovnou hned za budovou „Domečku“ a zbytek tábora (chatky, budovu štábu, plechaně, atd, srovnali se zemí. Na bránu pověsili ceduli NA PRODEJ a ta tam visí doposud. 
   Společným úsilím a po prohlídce místa (tenkrát to byl František, já, Ilona a Bohunka) letního dětského tábora Sigma Lutín kousek za Domašovem nad Bystřicí, se podařilo navázat na srazovou tradici. V sigmáckém táboře se nám celkem líbilo, ale druhý rok se hodně pokazil tamní personál se stravou. V ceně totiž byla i povinnost zaplatit si i stravu. Nevíme, asi kuchařka byla uvyklá na porce pro žáčky prvních tříd. Obědy i večeře sice chuťově jakž takž ušly, ale bylo toho jídla pro nás, kteří jsme celé dny hráli hry, a byli hladoví, málo. 
   A tak jsme opět hledali, kde bude naše srazová další štace. A našli jsme Apartmány Dalov. Tam žádný problém se stravou nebyl, každý si ji zajišťoval ve své režii. Ovšem proč jsme i zde po dvou letech skončili, jsem zmínil hned v úvodu. A zase přišlo hledání. Kde, aby to nebylo moc daleko, aby tam bylo dost postelí, aby to bylo finančně únosné a hlavně, aby tam byla jakás takás možnost ubytování Peti Formánka a mě, že jsme oba na vozíčku. Takových míst v okruhu cca 30 km od Olomouce moc není. A pak jsme našli Chatky Jívová. Pravda, ani tam to pro nás není ideální, ale my se s tím nějak vyrovnáme. Hlavně, že prostor na Jívové je krásný kus přírody. Všude kolem jsou prudké kopce, ale samotný areál, jeho hlavní část, je na rovince. Udržované hřiště, ideální pro naše hraní, srub – společenská místnost se zastřešenou terasou a slušně vybavené chatky. Každá má sociálku, malou kuchyňku, verandu a všude kolem boží klid, jen sem tam zahouká projíždějící vláček. Prostě romantika a mohlo by se nám tam líbit. Věřím, že se do chatek dokážeme poskládat. Konečně, stejně jako tomu bylo na sigmáckém táboře, většinu času jsme trávili společně na place s hrami a nebo ve společenské místnosti. Do chatek jsme odcházeli jen na noc, případně si po obědě odpočinout. A to v bohaté míře Chatky Jívová splňují. 
   Když nás bude dost, ani cena nebude bolestivá. Při obsazení chatky 7 spáči vychází cena za dvě noci na hlavu 571,-Kč. (4 000,-/chatka) Za používání srubu zaplatíme také 4 000,- a ty se rozpočítají mezi všechny účastníky. Rozhodně celkově bude cena příznivější než při počtu 30 osob cena 1 333,-na hlavu v Apartánech Dalov.
   Začátkem příštího roku upřesníme ostatní náležitosti, jak to bude se stravou, prozradíme něco o programu, a další informace, jak jste na ně zvyklí.
Tak pěkné podzimní dny všem přejeme a dejte rozhodně Iloně vědět (pokud tak někdo neučinil), kdo pojede, s kým můžeme počítat.
   Termín se vrací do prvního červnového víkendu, tedy 5. -7. června. Byli bychom moc rádi, kdyby i ti, kterým tento termín nesedí, udělali protentokrát vše proto, aby přijeli, protože alespoň sestava nás, starých pardů už nemusí ze zdravotních či jiných závažných důvodů akci zvládat. Tak se držme pohromadě, dokud to jde.

Váš Jirka Wilson Němec